Četli jste knihy Roberta Fulguma???
....jedna z nich se jmenuje Opravdová láska a jestli chcete, máte tady předmluvu a ukázky z této neobvyklé knihy...ta mě opravdu zaujala a inspirovala vlastně k této stránce...
PREDMLUVA:
http://ld.johanesville.net/fulghum-03-opravdova-laska
UKAZKY:
http://ld.johanesville.net/fulghum-03-opravdova-laska?page=0
No a mě napadlo, že každý v sobě nosí ten svůj jedinečný příběh lásky...
...nemusí to být ani seznámení se svým partnerem, může to být třeba něco z minulosti - příběh ze života babičky a dědy...nebo kamarádů...láska nemusela přetrvat, ale v tu chvíli, kdy se žila, byla cítit a byla silná a jedinečná...a když si budete přát, aby zůstala nezapomenuta...napíšete ji, samozřejmě anonymně, na tuto stránku do příspěvků.
...jediná podmínka je, že se ten příběh musel udát...musí být na základě skutečné události, skutečného citu nebo jen pocitu...
Takže, prosím, prostor pro Vás a Vaše love story...
...zavzpomínejte, zasněte se a pište... pište...
Každý příběh má svoji důstojnost, cenu a krásu a přál by si být uchován...
...není to právě ten Váš?
Sasanka
Náhledy fotografií ze složky srdce
Komentáře
Přehled komentářů
Pamatuješ na ty krásný společný chvilky .. Bylo Ti 14, mě 16 .. ale mě to nevadilo.. Byl si totiž největší romantik a gentleman, kterýho jsem poznala .. Myslela jsem na Tebe vážně každou noc .. Když si mě chytil za ruku, lehl si vedle mě, objal mě, políbil mě .. Byla jsem v sedmým nebi .. Naše dlouhý procházky lesem, koupání se v létě u řeky, MOJE „výhra“ ve fotbálku, naše lusknutí prstů a tvoje, vždy romantický PS. Miluju Tě .. Když jsme hráli flašku a já jen kvůli Tobě skončila málem nahá.. Ty si ale věděl, že jsem se nechtěla líbat s nikým jiným, než by si byl Ty.. Byl si někdo, kdo měl V.I.P. kartu a já ho k sobě pustila .. Vím, jsou to jen slova na obrazovce ale ty slova jdou od srdce, od srdce někoho, kdo Tě miloval.. Miloval ale bohužel zranil. Ano, byla jsem to já, kdo odešel .. Odešel v domnění, že bude mít někoho jinýho .. Lepšího, nadanějšího, romantičtějšího ..? To nevím ale vím, že to byla hodně velká chyba .. Chyba, za kterou jsem zaplatila .. Zaplatila tebou a ano, pokaždý, když nato myslím, tak mě stékají slzy .. Můžu si zato sama .. a chápu, jak moc Tě to muselo bolet .. Já to pocítila až teď a lituju všeho .. „Vrátit čas ..? Jak by bylo všechno jednodušší ..“
• Jednou přijde chvíle, kdy se vaše cesty rozejdou.Každý si vybere tu svou v naději, že se zase spojí.A najednou pochopíš, že všechno skončilo.Ve skutečnosti jen nemůžeš vrátit minulost.V tom okamžiku si uvědomíš, že některé věci se stávají jen jednou v životě. Bez ohledu na to, jak moc se budeš snažit to pocítit znovu...
Rozdrcené srdce
(Smajlík, 12. 1. 2014 15:49)Jednou jsem šla jen tak městem a přemýšlela o tom, že všechny spolužačky mají kluka. Jenže oni s těmi kluky nechodili proto,že by byli zamilované ale proto, aby ostatním přišli cool. Pak se mi smáli že nemám kluka. Ale já jsem nechtěla mít kluka jen abych byla cool, já jsem chtěla někoho, koho budu opravdu milovat. Koukla jsem se na hodinky a musela rychle pádit na kroužek. Ve dveřích jsem narazila do jednoho kluka. Zvedla jsem hlavu a koukla se do jeho očí. Zalilo mě horko, pak zima a v břiše mi poletovali motýli.Ach. já se zamilovala a to v plné síle. Odstoupila jsem od něj. Ahojky. řekl. čau, sorry že jsem do tebe narazila. Já..já ti....ti to vy..vynahradím. Vykoktala jsem ze sebe. ty si mi to vynahradila už jen tím že ses na mě usmála. řekl a šibalsky na mě mrkl. Pak jsme si povídali a nakonec jsme si vyměnili číslo a domluvili si schůzku. Sice jsem šla pozdě na kroužek ale jinak jsem byla v sedmém nebi. Rande proběhlo suprově. Začali jsme spolu chodit.Vše bylo ok a najednou už jsme spolu 2 roky. Byli jsme spolu 2 roky, tak jsem se Chystala se na naše výročí. Když jsem byla ok vyšla jsem a dorazila jsem do podniku kde jsme rande měli o čtvrt hodinky dřív. Pohled mi zlouzl na pohled ke stolu v rohu. A tam seděl on líbal jinou holku. Když se od sebe odtrhli říkal jí to samé co říkal mě. V břiše se mi roztříštil kus ledu a dech se mi zastavil. Doslova. začala jsem se dusit a museli mě odvést do nemocnice. ALE MÉ SRDCE NEVYLÉČILI. On se pak s rodinou odstěhoval pryč než jsme spolu vůbec stihli mluvit. Ale s tou holkou kterou líbal v restauraci se loučil. Vyděla jsem to z okna. Chtěla jsem zpáchat sebevraždu ale rodiče mi to rozmluvili. Už je to rok a já do dnes pravidelně každý den brečím a srdce mám rozdrcené na milion kousků. Milovala jsem ho nejvíc na celím světě a on udělal tohle. Už nikdy nechci kluky vidět.
Byla to cena za můj život
(#I, 15. 12. 2013 9:03)
Do smrti nezapomenu na tenhle zdánlivě obyčejný den. Pamatuju si ho ve všech detailech. Bylo léto. Moje nejlepší kamarádka Kristýnka mě pozvala na jednu akci, byla to sportovně založená akce organizovaná mistry ve svém oboru(z důvodu anonymity nebudu konkretizovat). Když jsme přišly na místo, nešlo si nevšimnout hlavního organizátora-neskutečně namakanej prototyp dokonalosti, ve mě ale vyvolal mnohem víc pocitů.... Je to jako východ slunce, jako voda v poušti, je to jako se znova narodit. Když mi Kiki oznámila, že má holku, uzavřela jsem svoje pocity do platonie a zkoušela neřešit. Šlo to. Asi o měsíc později mi 'kamarád' napsal, jestli bych nešla na hokej, vzala jsem tedy Kristýnku a šly jsme. Na hokej přišla jeho holka a asi o 5minut po ní i on. Sedl si za mnou a za Kiki a bavil se s námi. Byla jsem v absolutní fascinaci. Jako by tušil, řekl mi, že mu připomínám nejhezčí holku kterou znám, jenže jsem hezčí. Ten den můj platonický postoj změnil. Ještě ten večer jsem mu napsala a začalo to. Byl to běh na dlouhou trať. Psali jsme si den co den, byla jsem nadšená. Jednou odpoledne mi napsal jestli půjdu do tělky, že je tam informační schůzka s jejich kroužkem. Šla jsem. Bavili jsme se spolu, viděla jsem jeho oči, úsměv a věděla jsem, že ho miluju. Na kroužek jsem začala chodit. Potkávali jsme se na kroužku, psali jsme si, proběhlo i několik venků já on a Kristýnka. Zažila jsem jeho objetí, znala
jeho vůni a láska rostla. Jednou jsme si s
Kiki zorganizovaly kalbičku a Kiki zařídila,
aby tam byl taky. Bylo to v pátek večer,
měli jsme sraz u stopu. Když přišel, neměl dobrou náladu. Měl problémy se svou holkou. Utěšovala jsem ho. Když jsme se opili a 'bohužel' i zhulili, odcházely moje zábrany, lepila jsem se k němu, on mě objímal a v dírách v plotu jsem viděla srdíčka. Byly to jedny z nejkrásnějších okamžiků v životě. Jeho ruka sjížděla z mých zad na zadek. Moc dobře jsem si to uvědomovala a nechala jsem ho. Nedošlo k ničemu závažnýmu. Musely jsme s Kristýnkou jít. Další ráno mi napsal, jestli
jsem v pohodě a jestli půjdu ven. Šla jsem a
všechno se opakovalo, jenže bez Kiki.
Rozešel se svou holkou. Zhulili jsme se a
zeptal se mě. Smála jsem se a všechno
jsem mu řekla. Začali jsme spolu chodit. To
líbání, ty intmnosti, ten pocit jít s ním za ruku na kroužek jako jeho holka, slyšet od něj:'miluju tě.' Bylo to dokonalý. Jenže nic
netrvá věčně. Začaly problémy a bohužel i rozchod. Den po rozchodu jsem ho viděla jít za ruku s holkou s kterou chodil předemnou. Zlomilo mě to. Nemohla jsem jíst, spát, smát se. Jenže to nebyl konec, jednou mi napsal, omlouval se mi, rozešel se s ní a pozval mě ven. Venku jsme se dali zase dohromady a všechno začlo znovu, zase jsem žila. Líbání, intimnosti, jeho vůně, oči, úsměv, hlas a prostě on. A pak....zze dne na den se všechno změnilo, rozešli jsme se. Snad mu je líp, ale já mám díru v hrudi a doufám, že mi ji zalepí. Chci umřít v klidu.
Re: Byla to cena za můj život
(Gabča, 6. 1. 2014 6:56)Ty jo,je mi tě líto :( to může celkem bolet!
Re: Byla to cena za můj život
(Gabča, 6. 1. 2014 6:56)Ty jo,je mi tě líto :( to může celkem bolet!
Dětská láska s pokračováním?
("M", 27. 8. 2013 13:11)
Byla to opravu láska,láska jak z mé pohádkové knížky..Jedno léto jsem jela na tábor a tam se mi zalíbil jeden kluk,řekla jsem to kamarádce a ta za ním šla a povídala jsi s ním o mě a on řekl že se do druhého dne rozhodne.Zbytek dne jsem byla napětím hotová a nemohla jsem se dočkat rána kdy přišla odpověď "ANO".Byly jsme pořád spolu a na discotéce jsem patřla jen jemu hlavně při pomalých písních jako třeba byla Beruško má milovaná,při téhle písničce jsem zjistila že chci být navždy s ním,byl pro mě ideál <3 Po táboře jsem byly nerozluční.Vše s nímm a nic bez něj.Každý dern jsem toho mého fotbalistu doprovázela na autobus.Chodily jsme spolu a s dalšímy kamarády na výlety kde mě jako gentleman přenášel přes potok :) A pak při západu slunce,po louce ruku v ruce jsme šli..Byl to úžasnej pocit.Bez něj sem to nebyla já..Pak přišel první sníh a s ním různé městské slavnosti kde jsme byly spolu.Padal sníh,na nebi se odehrávala souhra ohňostrojů a my v tom všem dění stály uprostřed a drželi jsme se.Plánovaly jsme si budoucnost spolu.Ale pak jse něco zvrtlo,už jsem k němu necítila to co dříve a tak naše láska skončila...
Už jsou to tři roky a jakoby osud nás pořád svádí dohromady.Ani jeden z nás jsme od tédoby nikoho neměli a minulé léto mě opět chtěl..A ironie,já ho chtěla tohle léto..Teť to vypadá že nejspíš po té době zas skončíme spolu,ruku v ruce.Jsme sama zvědavá jak to s námi dopadne,Snad osud?Nebo my sami? Nevím,nev ím proč zas on <33
Ale jedno jsem za tu dobu zjistila,miluju ho :*
Re: Dětská láska s pokračováním?
(Klára, 9. 12. 2013 21:30)
tomuhle se neříká laska .... ale zamilovanost, každý přeci ví že láska není pocit ale rozhodnutí, obětavost, cit
na tom jak to popisuješ tak ta pomíjivost je jasnej příklad ... zamilovanost která se neproměnila v lásku
Už toho bylo moc....
(Petrushka, 8. 12. 2013 23:57)
Před dvěma lety jsem poznala kluka (Dalibora) a dost se mi zalíbil.... Bylajsem po rozchodu tak jsem chtěla začít od znova.... Já a Dalibor jsme spolu o tři dny později začaly chodit a ze vztahu z trucu jsem se do něj zamilovala ale nic netrvá věčně o po dvou týdnech jsme se rozešly a já jsem se nikdy necítila tak jako po rozchodu s ním :-( ale my jsme se k sobě vrátily a hned ten den jsme to zase ukončily.... Čas šel dál a všichni i on věděly že ho miluju ale i přesto jsem se vrátila ke svému bývalému ale stále jsem měla hlavu plnou Dalibora a vztah jsem ukončila, on mezitím chodil s mojima kamarádkama a stejně jsme se nevídaly! Naše cesty se znovu spojily a my se staly přátelé a párkrát v tom přátelství jsme si udělaly výhodu :D úlety :-D. Každý den jsme se výdaly a vztah začal líbáním v mém vchodě... Nechtěla jsem ho po tom všem políbit ale šeptal že mě miluje a ví že já jeho taky a začalo to znova.... Neměly jsme si už co říct a po dvou týdnech mi řekl že miluje mou nejlepší kamarádku :-( Ale tenkrát jsme i přesto zůstaly přátelé a..... Po nějáké se zase mezi námi začalo dít.... Šly jsme pít s přátely a přišly jsme o to nejceější... Panictví.... Jenže jsme spolu nechodily a byl to jen pouhý úlet stejně jako moe podruhé.... Zase s ním :-( taaaak a ted jsme zase kamarádi :-D ale miluju ho....... Navždy!
Opravdová láska.. :)
(Kristýna.. :), 29. 10. 2013 0:47)Začalo to před dvěma roky. Byla jsem v 8 třídě, a ve škole jsme měli oslavu "Sto let školy" .. Přijel tam jeden kluk, který se mi hned od pohledu moc zalíbil, pořád jsem na něj koukala a on na mě, netrvalo to dlouho a odjel domů. Když i já šla domů, sedla jsem si k internetu a povídala jsem si s babičkou, když najednou mi přišla zpráva na facebooku, byla to zpráva od něj, napsal mi "hezká" - tím to defakto všechno začalo :) psali jsme si asi do Vánoc roku 2011 :) Pak jsme si tak nějak přestali psát, ale já se mezitím stihla nejspíše zamilovat, každý den jsem šla ze školy, koupit si něco dobrého jen proto, abych ho mohla vidět, jak jede v autobuse, vždycky se na mě tak krásně culil.. Myslela jsem na něj každou noc, každý den, prostě pořád. Začal mě ignorovat a já pro něj po nocích plakala. o prázdninách roku 2012 jsem ho viděla na pouti, zase se na mě tak božsky usmál, šla jsem na chvíli ke své kamarádce, která náhodou byla jeho sestřenka, psali jsme si, šli jsme na lavici a společně jsem se smáli, pak jsme si zase začali psát a já se cítila po dlouhé době zase neuvěřitelně, začal za mnou jezdit, začali jsme si zase psát.. Bylo to naprosto perfektní. Ke konci prázdnin se to ale nějak zvrtlo, moje nejlepší kamarádka, kterou jsem tak považovala dlouhé tři roky, mi oznámila, že s ním začala chodit, nic pro mě tehdy nebylo horší, než vidět je, jak se pusinkují .. Nevěděla jsem, co dělat. Ale on mi nepřestal psát, po dvou týdnech se s ní rozešel, oba se mi začali omlouvat, a já kráva!, jim odpustila, skočila jsem na ty řeči, že ona by mi to už nikdy neudělala a ták .. Začala jsem se s ním zase vídat, zase jsme si jen tak blbli a jezdili spolu na zimní stadion a ták .. celou tu dobu mi říkal, že mi musí něco říct, nevěděla jsem co se děje, ale chtěl po mě pořád pusu, doufala jsem, že to nebude nic tak strašnýho, že by nám to zase mělo zkazit ten náš kamarádský vztah. když jsem zase šla a se vším se svěřila své "Nejlepší kamarádce", řekla mi do očí, že by mi to s ním přála a nechala mě v těch lžích dál a dál.. blíýil se dětský karneval, když jsem se dozvěděla, že spolu zase chodí. I já chtěla mít krásný, dlouhotrvající vztah, a tak jsem napsala kamarádovi, aby tam za mnou přijel. Když jsem tam viděla Toma (mého kluka snů) ... nic se mi nechtělo, chtěla jsem jen brečet a řvát, ale celou dobu to bylo v pohodě, dokud tam nepřišla ona, líbali se a já se na to prostě nemohla koukat, bylo to něco strašného a já se tolik užírala pocitem, že on nikdy nebude patřit mně, najednou se ve dveřích objevil můj kamarád a já věděla, že nechci nic jiného, než aby místo jeho stál Tom. tancovala jsem s ním, povídala jsem si s ním.. říkal mi, jak nádherně líbám a tančím.. říkal mi, jak spolu bychom vše zvládli a že ode mě už nechce, v tu chvíli jsem si připadala nejhůř, protože celou tu dobu jsem myslela jen na Tomáše.. když jsem večer přišla domů, někdo mi volal, ano.. Tomáš, povídali jsme si, o svých citech, o naší lásce, i lásce k druhým partnerům .. - Vypadalo to, jako by o mě opravdu stál, jeli jsme spolu do divadla, a pak přijel na Valentýna.. přečetl mi básničku a daroval mi srdíčko, to bylo poprvé, co jsme se opravdu políbili a bylo to neuvěřitelné, v ten den začal se mi plnit sen... :) Vztah, který s ním mám dnes, 8 měsíců a skoro týden byl a je pořád perfektní, všechny ty věci, básničky, dárky co mi věnoval, všechen ten čas, to všechno pro mě tolik znamenalo.. chtěla jsem ho u sebe mít pořád, pořád cítit jeho vůni a slyšet tón jeho hlasu, to co jsme spolu za těch osm měsíců prožili bylo až k neuvěření, ale teď ? 8 měsíc, kdy jsem nastoupila na střední školu a on taky, začali jsme se hádat, začali jsme každý den vyhledávat chyby na tom druhým.. tolik si přeji, aby se to zase zlepšilo, abychom se zase tolik milovali jako na začátku, jsou tu ty nejkrásnější chvíle, které ale vyvažují ty, které bych nejradši neprožila.. - Miluju ho a tím jsem si víc než jistá, neumím si bez něj představit budocnost a chci jen to, aby on to věděl a nikdy na to nezapomněl
S laskou respekt nebo konec???
(Elis, 14. 8. 2013 22:19)
Před rokem jsem poznala (říkejme mu pan M).Chodili jsme spolu ven na večerní procházky můžu s čistým svědomím říct že jsme se výdávali každý den.Byl milý,pozorný,hodný sním jsem zapomínala na všechny starosti a problémy.snim jsem měla ůsměv na rtech a štastnou jiskru v očích.skrátka sním jsem byla štatná....Jenže přišlo mezi nás něco sčím jsem se já nedokázala smířit.Začal hulit trávu skoro každý den,v poslední době chodil zamnou zhulený.doufala jsem že stím přestane když mu řeknu že mi to vadí ale on nic.Nic se neměnilo.Věděla jsem že jsme nebyli pár měli jsem spíše kamarádství o občasném sexu.Ale já jsem postupem času zístila že k němu cítím něco víc a nevěděla jsem co stím.Proto jsem věděla že když spolu vlastně ani nechodíme kvůli mě stím nepřestane.Trvalo to njáky čas ale já jsem nakonec sebrala odvahu a řekla mu co si o tom myslím.Přesněji jsem mu řekla začíná to trávou končí to něčím horším.at už se namě zlobil nebo ne já jsem nesnesla se dívat na to jak se mi ničí před očima....Njáký čas jsem ho pak neviděla..Možná jsem udělala dobře,ale uvnitř sebe jsem cítila že mi je ještě hůř.Chyběl mi.Chyběli mi naše procházky,jeho vůně jeho polibky...chyběl mi celý....ta bolest a smutek,kterou cítím do dnes je neuvěřitelná,ale nechtěla jsem se dívat jak se ničí....Vím jak lidi stímhle dopadnou....Možná časem někdy zístí že mi na něm záleželo a pochopí proč jsem to mu všemu dala konec....
Někdy i přes velkou lásku k člověku se musíme rozhodnou proto co nás požene ku předu....
Je mi to líto,ale já jsem musela promin....Miliju tě.............
Story, která nekončí...
(Trashman, 3. 5. 2012 1:25)
Láska je zvláštní pocit. Dělá z lidí blázny a hlupáky, přesně tak, jako ho udělala ze mě. Býval jsem kluk, který celé dny jen proseděl u počítače, a o světě mimo stůl měl jen tušení, že tam něco asi je. Nemyslel jsem si, že to je něco špatného, právě naopak. Nevyužitý čas jsem využil k nevyužitelným zkušenostem. Přišla vlna sociálních sítí typu Facebook, Lidé a tak podobně, a i já této vlně podlehl. Jeden takový nudný den, jsem narazil na profil jedné slečny, která měla skvěle vyvinutý hrudník, a to bylo něco, co mě přinutilo jí jen ze zvědavosti napsat. A jedno takové zvědavé "Ahoj" mi obrátilo život vzhůru nohama. Začli jsme si psát, začli jsme se vídat, a všechno ostatní pro mě začalo ztrácet smysl. Škola, kamarádi, rodina... Všude byla jen ona, chodil jsem spát s myšlenkou na ní, a s úsměvem že se dnes zase uvidíme, jsem vstával. Nevěřil jsem že tohle může někdy skončit... Byla to jedinečná, nádherná etapa mýho života. A víte co? Všechno krásný jednou končí. Byla, a je to ta nejúžasnější bytost, která se kdy dotkla mýho života, mýho srdce. Tak moc mi chybí... Chybí mi to jak uměla obejmout, když mi bylo nejhůř, to jak mi šeptala jak mě miluje. To všechno je pryč. Je to už rok, co nejsme spolu, našla si jinýho, se kterým jí to moc dlouho nevydrželo. Dal bych cokoliv na světě, abych jí mohl ještě na chvíli obejmout, cítit vůni jejích vlasů, chuť jejích rtů... Dívat se jí do očí, a vidět že je šťastná. Je to utrpení, si psát, a vědět že už nikdy nebude to co bylo. Byla to první láska, a poslední. Vím že už nikdy nebudu nikoho milovat tak jako jí. Život bez ní je tak prázdný, bez barvy, bez chuti. Víte co vám povím? Važte si toho co máte, nikdy totiž nevíte kdy o to přijdete. Miluju jí, miloval jsem jí, a milovat jí budu. Jsem chlap, až ona mě naučila brečet. Ta bolest, to utrpení se kterým se nikdy nenaučím žít. Říká se, že čas hojí všechny rány, a já vím že to není pravda. Zapomněl jsem, co je to smích, co je to radost. Už to možná ani nikdy nepoznám, protože ona byla tím jedinou hvězdou, okolo který se točil můj vesmír. Byl jsem normální, slušný kluk, ale rozchod s ní mě zničil. A já vím že ona to nechtěla, chtěl jsem to já. Pamatujte, že žádná lež nestojí za ztrátu lásky, žádná!
Re: Story, která nekončí...
(Jíťa, 16. 4. 2013 14:46)Hele brouku, dělat si vrásky z minulosti Ti moc nepomůže. Můžeš se z ní poučit, ale už ji nikdy nezměníš. Můžeš se s tím poprat a hledat novou lásku. Máš pravdu už nebudeš milovat jinou dívku jako tuto, protože každá láska je trošku jiná. Jinou ji dělá to, co každý z páru do toho vztahu přináší. Ale věř mi, že láska je krásná věc a nechat se o ni připravovat, kvůli něčemu, co už nevrátíš je krátkozraké. Je spousta žen, které si lásku zaslouží a rádi by ji prožívaly ve Tvém náručí. Uvidíš bude zase dobře.
Re: Story, která nekončí...
(Monicka, 4. 8. 2013 22:18)Láska je krásná věc a když milujeme samozřejmě že se můžeme i zklamat, ale proč se pořád zabývat minulostí, život je tak krátký a tím že tohle všechno říkáš, že nedokážeš být štastný a že jsi pořád smutný, k čemu to je? jsi mladý a měl by sis z toho vztahu vzít jenom to dobré, čemu tě naučil a otevřít srdce pro někoho jiného kdo tě zase udělá štastným a ty jeho :) všechno špatné je k nečemu dobré..a přijde mi strašně smutný, že mladý člověk chce zahodit svůj život kvůli jednomu nevydařenýmu vztahu..:))
Jako z filmu nebo románu.
(Katka, 21. 7. 2013 21:48)
Už v pubertě jsem četla zamilované romány a s oblibou sledovala všemožné romantické filmy, kde vše láskou a vším okolo překypovalo a vždy si říkala: „Tohle se v reálném životě stát prostě nemůže.“, ale opak je pravdou.
Ačkoli je mi 23 let a už bych asi i měla mít stálého partnera, se kterým budu trávit letní dovolené, tak se už takřka 2 roky protloukám životem bez drahé polovičky. Díky tomu, že máme s maminou a ségrou naprosto báječný kamarádský vztah, jezdíme už pár let na dámské jízdy. Každé léto vybereme nějaké místo po České republice a na týden si vyrazíme užívat. Pro letošní dovolenou jsme si vybraly nejmalebnější kraj republiky – Jižní Moravu, konkrétně Pálavu.
Týden utekl jako voda a ani jsme se nenadály a přišel poslední den a s ním jsme poznaly partu úžasných lidí, se kterými jsme se okamžitě spřátelili, a měli jsme pocit, jako bychom se znali roky. Byl mezi nimi i Martin. Chlap, který mě už na první pohled zaujal svým sympatickým pohledem, milým úsměvem a krásnýma očima. Večer se vyvíjel ve skvělém duchu, ale vypadalo to, že ani nebudu mít možnost pořádně si s ním promluvit, protože byl stále s někým v družném hovoru. A už jsem si myslela, že mě potkala úplná smůla, když jsem si na chvilku odskočila a po mém návratu už u stanu nebyl. Brzy mi ale došlo, že s ním odešel i můj milovaný klobouk, bez kterého návrat domů nepřipadal v úvahu, takže jsem se musela vypravit k jeho stanu, kde už sice tvrdě spal, ale jakmile jsem na něho začala mluvit, tak podezřele rychle ožil. Nabídl mi, ať chvilku zůstanu a povídám si s ním, že stejně asi zase jen tak neusne. Po půlhodince povídání se najednou opřel o loket, stáhl mi z culíku gumičku a pověděl mi, že s rozpuštěnými vlasy mi to sluší mnohem víc. V tu chvíli mi došlo, že jen u povídání nezůstane. První políbení bylo otázkou okamžiku a ani nevím, jak se to stalo, ale najednou jsme byli nazí a milovali se. Nenasytně, toužebně, krásně. Poté jsme se rozhodli, že se vypravíme zpátky za ostatními, ale únava je přemohla a po jeho přátelích nebylo ani památky. Jediné místo, kam jsme mohli jít, byla pláž. Drželi jsme se za ruce, jako kdyby nám bylo 17, každou chvíli se zastavil, aby mě mohl políbit a nikdy nezapomněl pošeptat, jak krásně umím líbat. V objetí jsme seděli na lavičce až do svítání. Stále bylo o čem si povídat, nepřestával se mě dotýkat a v duchu jsem si říkala, že už dlouho mi nebylo tak dobře. Celým mým tělem proudila spokojenost a klid. Když mě doprovázel ke stanu, naposledy mě dlouze políbil a zašeptal, že děkuje, tak mě nenapadlo, že tímhle slovem to všechno končí. Nedali jsme si na sebe žádný kontakt, protože jsme oba věděli, že by to stejně nemělo cenu. Po probuzení mi hlavou prolétla myšlenka, jestli to všechno vlastně nebyl jen sen, ale jakmile jsem ucítila jeho vůni ze svého trička, došlo mi, že tuhle noc si budu v hlavě přehrávat ještě hodně dlouho a asi nikdy na ni nezapomenu.
Moje první a pravá láska na věky.
(Kim, 6. 6. 2013 10:25)Rozhodla jsem se s vámi podělit o můj nejkrásnější příběh co se mi kdy v životě stal.Jela jsem na 4 týdenní pobyt do Poděbrad do léčebny Dr.Filipa.Jen pro upřesnění co to je-léčebna pro děti které trápí obezita,nebo-li nadváha.Byla jsem tu už v září,ale jelikož se mi tam moc líbilo,rozhodla jsem se,že tam pojedu znova,hlavně kvůli míčovým hrám a taky se ráda seznamuju.Hned první den co jsem tam přijela 9.května jsem se zamilovala do kluka na našem patře.Byl krásný a ani nebyl tlustý,byl tam ze stejného důvodu jako já,jel tam hlavně za zábavou.Druhý den tam ale přijela nová holka a o asi 2 dny později spolu začali chodit,což mě sice nepatrně ranilo,ale smířila jsem se s tím.O týden později jsem zjistila jak se jmenuje,kolik mu je,kde bydlí a také to,že se narodil ve stejný den jako já.... 2.srpna.Což nám otevřelo oči.Všechno se to nějak sebíhalo a já jsem si s ním čím dál tom víc rozuměla.Bylo to krásný.I přesto že jsem věděla že je zadaný,nemohla jsem mu odolat.Každý večer jsme se koukali na horory,skoro celé patro na jednom pokoji,pokaždé se mě zeptal jestli nechci sedět vedle něj,samozřejmě že jsem kývla že Ano :).Pak si ale všichni začali všímat a uvědomovat že je tohle docela divný,když má holku.Začalo mezi nimi skřípat.Navíc ta jeho holka bydlela od něho 3 hodiny,já 30 min.Jednu neděli,když pršelo,jsme měli diskotéku.Docela dost jsem si užívala a tancovala.Pak ale přišla píseň na ploužák a to mi docvaklo,že za pár dní jedu domů,a už ho neuvidím každý den.Sedla jsem si sama na schodiště a brečela.Najednou pro mě přišla má spolubydlící že mě zve na ploužáka (On). I přesto že jsem nechtěla jelikož má holku,mě na to podium dostrkali a on mě vzal kolem pasu.Já ho chytla kolem krku a najednou jsem pocítila to co NIKDY.Když píseň skončila,skoro celý patro na mě bylo naštvaný kvůli té jeho holce.Samozřejmě se spolu rozvedli a Já byla něco jako Černá ovce mezi ostatníma.Uběhlo pár dní a já s ním začala chodit.Ne že by se mě zeptal,ale prostě to bylo oboustranný,hned po první puse jsem věděla,že už něco takového jen tak nezažiju.O pár dní později jsem se všichni usmířili a blížil se den odjezdu.Ty dny jsem oba dva navzájem počítali a čím dál tim víc milovali.V den odjezdu jsem nechovala nějak obvzvlášť vyjímečně a myslím že ani on ne.Až když jsme se loučili.Objali jsme se a dali si pusu.Věděli jsme že se skoro každý víkend budeme vidět,ale i tak to bylo dost hrozný.Jsme spolu do teď a Já jsem jedině ráda že jsem ho konečně potkala,kluka,který mě bude milovat,stejně jako já jeho.. :)) :33
Nejde zapomenout..
(Marcela, 1. 5. 2013 16:25)
Bydleli sme ve stejném městě, ale nikdy jsem ho nepotkala.
Jednou když jsem si nastavila úvodní fotku na fb, tak on mi jí okomentoval
byl tam obrazek s napisem "C-walk" hledala jsem totiž někoho kdo ho umí.
Okomentoval mi jí "Že už by taky mohl natočit nějaký to video" Tak sem mu samozdřejmě hned napsala, psali sme si, ale zatim jen o cwalku. V kuse asi 3 dny, potom odjel přes 2 tejdny pryč. 2-3 dny jsem na něj myslela, potom už ani ne. Tak nějak se mi vytratil z hlavy.
Asi po 2 tejdnech jsem se přihlásila na fb a on mi hned napsal. Ale to už sme si nepsali jen o cwalku.
Začali sme chodit ven. Asi 2-3 dny sme chodili ven a on mě učil tancovat (cwalk) Byly to užasný dny. Ale večerní smsky byly ještě užasnější ♥
Když sme šli 4 den ven tak to sme už jen spíš kecali, pak sme šli kolem 8h dom měli sme to od sebe 5 minut. Vždycky sme se rozlučovali u přechodu. vždycky sme se jen obejmuli a šli. Ale v ten den sme se loučili 2hodiny (bez ironie) Povídali sme si potkali sme kamošku s kterou chodil do třídy a ja jsem jí znala taky tak sme chvilku kecali.
Potom bylo po pul 10 a mě psali rodiče ať už jdu domu, tak jsem mu to řekla odpověěl mi že už bude muset jí taky, chvilku sme mlčeli. Měli sme mezi sebou větší rozestup. Pak najendou přišel ke mě a políbil mě ♥ Ve mě najednou začalo tak bušit srdce, ten nepopsatytelnej pocit, motýlci v břiše bylo to užasný.
Druhej den sme měli jít ven a byl to poslední pač sme potom oba dva odjeli na tejden pryč, on měl soustředění a ja jsem musela ject s rodičema a brachou na chatu.
Strašně mi chyběl. Každej den sme si psali, volali sme přes hodiny.
Ja jsem potom přijela asi o 3 dny domu dřív. skoro už na konci týdne jsem mu měla zavolat, ale nezavolala protože jsem nemohla, slavila jsem moje narozeniny.
Eště v ten den mi napsal, byl tak moc naštvanej. Pozdějš mi zavolal, ptal se mě jestli to ma cenu, když neumim ani napsat.
Mě to strašně moc mrzelo, ale neřekla jsem mu že mam narozeniny že sem prostě neměla jak zavolat. Omluvila jsem se mu, volali sme spolu skoro celou noc, potom to už bylo zase dobrý.♥
Za 2d. přijel, užili sme si ten den byly šťastný:)
a takhle šťastný sme byly ještě další 3 měsíce a pul.. Potom najednou boom, hadky každej den..
2 dny před vánoci sme se rozešli, nikdo nikomu nedal konec bylo to oboustraný. Ale ani jeden z nas to nechtěl.. ale prej to bylo lepší pro na oba všihcni říkali.. i když ja ani on sme tomu nevěřili..
( potom )Parkrat sme si napsali, zašli ven.. a nakonec konec i toho..
Našel si holku, s kterou mu to moc dlouho nevydrželo.. skoro na konci března (2013) si našel novou, s kterou je do teď..
tak neuvěřitelně moc mě to trapilo, a furt trapí .. už to bude pul roku co spolu nejsme, a ja na něj furt nemužu zapomenou, celý dny na něj myslim, probrečený noci..
Nevím co mam dělat, lidi mi říkali "Najdi si někoho s kym na něj zapomeneš" .. zkoušela jsem to, ale nejde to.. akorat jsem potom tomu člověku ublížila..
Furt ho miluju..CO mam dělat?:'(((( file:///C:/Users/Marci/Desktop/PB250119.JPG
každá chvíle bez něho je utrpení
( misoooouseeeekkkk, 7. 11. 2009 20:45)milujuu strašně jednoho kluka. ale je to strašný on vypadá na to že o mně vůbec nemá zájem... když jdu někam pryč nebo není škola a ja ho nevidim tak se mi pořád po něm stýská. připadám si jako newm... bez něj jsem smutná,otrávená a musim pořád myslet na to že mě nechce protože si mě ani nevšímá...moji přátelé to vědí ale je to děsný protože vždycky mluvíím jenom o něm tak už je to nebaví. takže taky před nima už nemůžu o něm mluvit. já jsem strašně ráda když se mnou ve škole nebo na treninku mluví :) to jsem pak šíleně štastná.. šíleně ho miluju ale poslední dobou se mnou moc nemluví a mě to bolí... a určitě všichni věděj kde.. nikomu se nemůžu spovídat ani sve nej kamaradce protože o něm mluvim každý den tak už jí to nebaví.. tak jse spovídám vám... určitě vám dám vědět jak to dopadne...
Re: každá chvíle bez něho je utrpení
(kata, 12. 7. 2012 19:13)hele ja bit na tvem miste tak se nanej vikaslu pokat onnema zajem ja se mu nebudu doprosovat.atrapit kvuli nekomu kterej ani nevi ze ziju.je to trapny nemyslis?
Jeden ze sta
(Dáda, 17. 1. 2014 19:22)